Dlabejte zdravě s Mishkou

Znáte ten okamžik, kdy vás něco naprosto okouzlí a víte, že jste našla TO ONO? Tak právě takový pocit jsem si zažila při objevení fantastických stránek o vaření Dlabeme zdravě.cz. A nebyla bych to já, kdybych se o tak chutném webu nechtěla dozvědět víc.
 

Vaše stránky jsou, jak ostatně už samotný název napovídá, zaměřeny na zdravou stravu. Co Vás k tomuto životnímu stylu přivedlo a jak dlouho už se jím zabýváte?
Ke zdravé výživě jsem se dostala teprve nedávno. Už delší dobu jsem na sobě pociťovala rostoucí únavu, padaly mi vlasy, nehty se lámaly a byly měkké jako papír. Zpočátku jsem to přisuzovala mému onemocnění štítné žlázy, ale intenzivnější pátrání na internetu s úmyslem zjistit, jak se s těmito nepříjemnými stavy vypořádat, mě donutilo zamyslet se, zda si k tomu z velké části nepomáhám sama. V dnešní uspěchané době si jen málo lidí najde čas na sebe - přemýšlet o svém životním stylu, stravě, zdraví. Já si ale ten čas udělat chtěla a začala si pročítat nejrůznější články o zdravé výživě, navštívila několik webů, ale poté jsem narazila na webové stránky paní, která je na internetu známá jako Alemari. Její recepty a informace o zdravějším způsobu života mě natolik zaujaly, že jsem se rozhodla to vyzkoušet. Žádná změna není snadná, ani mé začátky nebyly procházka růžovou zahrádkou, ale již po prvních dnech jsem se cítila lépe – lehčí, svěží, plná energie. Myslím, že právě to nejvíce pomáhá vytrvat a později už to člověk bere jako samozřejmost. Příjemným bonusem navíc byl i úbytek váhy, který během 3 měsíců byl 13kg , aniž bych o to nějak usilovala.

Jak je to s autorstvím receptů, jsou všechny z Vaší hlavy, nebo někde čerpáte inspiraci?
Mé recepty bych rozdělila do pomyslných kategorií – vydařené experimenty, inspirované hokusy pokusy a potom takový malý zbyteček méně vydařených. Většina receptů spadá právě do první zmíněné, kdy například procházím obchodem a zahlédnu nějaké suroviny, hlavou mi probleskne obrázek výsledného jídla a chuti. V takových chvílích se často neudržím, suroviny nakoupím a zkrátka to risknu. Jindy zahlédnu zajímavý recept, který mě inspiruje, ale vařit přesně podle nějakého receptu, to mi nikdy nešlo. Zvláštní skupinu mých receptů tvoří pečivo, které je z velké části z knihy „Chléb a domácí pekárny„ od nakladatelství Reader´s Digest. Tato kniha je takovou mou pekařskou biblí od mé maminky. Je v ní přes 200 skvělých receptů z celého světa, které si předělávám do zdravější podoby.

A teď se přiznejte, Vaše recepty jsou tak dokonale propracované, že jste profesionální kuchařka?
Vůbec bych je nenazvala dokonale propracované. Jsem mladá amatérka, která se má ještě co učit. Už jako puberťačka jsem samozřejmě pomáhala mamince v kuchyni, ale nikdy mne to nijak zvlášť nebavilo. Potom se mi narodila první dcerka a to mě donutilo se postavit k plotně. Vařila jsem podle osvědčených receptů mé maminky, později jsem zkoušela i různé recepty, na které jsem narazila na internetu, v časopise či televizi. Nakonec jsem sebrala odvahu a začala při vaření uplatňovat vlastní kreativitu. Ta dostala naprosto volnou ruku, jakmile jsem život své rodiny začala směrovat ke zdravější cestě.

Velmi jste mě potěšila, že na Vašich stránkách nechybí i recepty s masem. Podobně zaměřené recepty bývají, dle mých zkušeností, zpravidla čistě vegetariánské. Jste tedy zastáncem toho, že maso do zdravého jídelníčku patří, nebo jste také někdy koketovala s vegetariánstvím?
Abych byla zcela upřímná, nikdy jsem nepochopila, co lidi vede k těmto stravovacím směrům. Já osobně se vegetariánství, veganství apod. vyhýbám silným obloukem. Každý si samozřejmě může jíst, co uzná za vhodné, ale dle mého jsou některé názory přehnané. Hodně lidí si pod pojmem zdravá výživa představí talíř s hromadou semínek a kořínků nebo nevzhledné hromady čehosi. To je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla své recepty zveřejnit a ukázat lidem, že zdravé jídlo může vypadat sexy.

Ovšem sehnat v dnešní době kvalitní krásné maso ze spolehlivého zdroje dá pořádnou práci. Jak to řešíte Vy?
Tak to máte pravdu. Sehnat kvalitní maso je v dnešní době skoro nadlidský výkon. Některé produkty už ani nejsou nazývány masem, nýbrž masnými výrobky, protože obsahují vodu. O kupovaném mraženém masu se vůbec nebudu bavit, protože to naprosto ignoruji. Podle mne to s masem nemá nic společného.  Pár kilometrů odsud sídlí malé rodinné řeznictví, kde moje mamka kupuje opravdu krásné vepřové maso a výrobky z něj. Jelikož ale já se svou rodinou jíme pouze kuřecí maso a ryby, občas krůtí, kupuji čerstvé maso v Globusu. V jiných supermarketech, hypermarketech apod. už bych to po špatných zkušenostech neriskovala. Globus ale nemám zrovna nejblíže, a proto si maso doma mrazím, ale vždy je třeba ho zpracovat do jednoho měsíce, protože poté už ztrácí na hodnotě.
 
Co si myslíte o bio stravování? Snažíte se jíst výlučně potraviny v bio kvalitě, nebo nepohrdnete ani farmářskými pochutinami bez bio známky?
Bio je v dnešní době pro mne víceméně jen reklamní slovíčko. Čím dál více výrobků s nálepkou Bio, které sežene v běžných obchodech, je reklamním tahákem s vyšší cenou a kvalita není taková, jakou můžeme sehnat ve specializovaných obchodech. Proto své nákupy směřuji výhradně do specializovaných obchůdků se zdravou výživou, kde jsou k dostání známé a ověřené výrobky, které mají takovou kvalitu, která je pro naše tělo opravdu vhodná. Občas samozřejmě zaběhnu do běžného obchodu, protože zdravou výživu mám 15km daleko, a tudíž se tam nedá běhat pro každou maličkost.

A co Vaše rodina? Sdílí s Vámi vášeň pro zdravé stravování nebo se jim v noci zdá o hamburgeru s hranolkami?
Nevím, zda se jim zdají takové hříšné sny, ale zatím si nikdo nestěžoval. Přítel je naopak nadšený a moc mu chutná. Největší strach jsem měla z reakce dcerek. Přeci jen jsou to malé děti a u nich se často setkáváme s odmítáním jídla, babičky je rozmazlují bonbónky a nějaké zdravé papání jim nic neříká. Moje dcerky naštěstí nemají problém a cokoliv jim naservíruji, tak snědí. Nevím, zda je to barevností nebo zkrátka nejsou vybíravé, ale když už se občas stane, že se starší dcerka zarazí a ptá se „A to je zdravé, maminko?”, tak jí to odkývnu a ona všechno sní. Největší krok a změna pro ně ale byla kompletní ignorace těch krásných barevných bonbónků, čokoládových oplatek, lízátek, čokoládiček atd. Zpočátku se samozřejmě holky ptaly, proč jim to nekoupím, ale nyní už chápou, že to není zdravé a raději sáhnou po oříšcích, sušeném ovoci či domácích müsli sušenkách. Občas samozřejmě něco sezobnou u babičky, ale to už není tak hrozné, jako když vidím jiné děti neustále běhat se sladkostmi po kapsách.

A Vy? Hřešíte občas, třeba na dovolené, v cukrárně či restauraci, nebo jste vzorná a hlídáte si jídelníček za každých okolností?
Jelikož se snažím shodit nějaké to kilo, tak je pro mě hřích i zakusit mé zdravější pečení.  Ale já zastávám názor, že občas si člověk v přiměřené míře může dopřát i něco hříšného. Každý si ale pod tím pojmem představí něco jiného. Pro věčné dietáře je to třeba právě hamburger, hranolky, zákusek. Já si pod tím představím třeba oběd u maminky, nějaké to zobnutí na rodinných oslavách, či občas s přítelem popíjíme vínko a k tomu něco zobáme. Ale toto jsou momenty, které nastávají zřídka.

Pokud jste právě nějakého čtenáře nadchla pro zdravý způsob stravování, jak by měl podle Vás začít? Co by měl určitě vědět, případně čeho se rozhodně vyvarovat?
V dnešní době existuje nepřeberné množství informací o tom, jak žít zdravě a pro začátečníky to někdy může být chaotické, netuší kde začít a předem to vzdají. Můj web se rozrůstá zároveň s mými novými informacemi a zkušenostmi z oblasti zdravějšího stravování, a proto je vhodný právě pro lidi, kteří chtějí se svým životem a zdravím zacházet šetrněji a přirozeněji.  Nejdůležitějším krokem ke zdravějšímu životnímu stylu je uvědomit si, zda je to jen nějaké chvilkové nadšení, či skutečně chci svůj život změnit. Protože se nejedná o žádnou dietu či chvilkovou změnu stravy, ale je to opravdu životní změna, která nemá smysl, pokud se nestane všední samozřejmostí. Jakmile se do toho lidé nutí, stresují se, nikdy to nemá ten správný účinek. Po určité době už to tělo nevydrží a člověk se vrátí do původního stavu a často to vede ke zdravotním potížím, protože je to pro tělo zátěž a šok. Pokud se ale opravdu rozhodnou, ano chci svůj život změnit a starat se o své zdraví, dokud ještě není pozdě, potom doporučuji si přečíst články Vyhlášení války nezdravým potravinám a Desatero zdraví, které popisují můj začátek a první změny, které jsou takovým základem. Poté už si člověk sám najde postupem času směr, který mu nejvíce vyhovuje. Někdo zjistí najde zalíbení např. ve vegetariánství, makrobiotice, veganství apod. Každému vyhovuje něco jiného, ale vždy je potřeba pečlivě vnímat a sledovat reakci svého těla, protože to nám samo napoví, zda jdeme správnou cestou nebo ne.

Spousta lidí zastává názor, že je pro ně zdravé stravování příliš nákladné a proto si ho z finančních důvodů zkrátka nemohou dovolit. Co si o tom myslíte Vy?
Upřímně, podle mne je to jen výmluva. Já jsem svobodná maminka dvou malých dětí a od přechodu ke zdravějšímu stravování jsem žádnou finanční krizi ani propad do červených čísel nepocítila. Samozřejmě finanční rozdíl tam je, ale je to v rámci 300-400Kč měsíčně a za to mi zdraví dětí stojí. Hodně lidí kouká například na cenu mouky (ať už se jedná o celozrnnou, špaldovou, žitnou atd.), která je nepochybně vyšší než klasická bílá z marketu, ale mám jistotu, že to nejsou zametené zbytky. Kromě toho chuť domácího pečiva je k nezaplacení včetně hřejivého pocitu, protože to dělám s láskou pro svou rodinu. Například domácí celozrnné rohlíky mně vyjdou na 3Kč za kus, ale vím, co jsem do nich dala a neplatím cizí práci. Nikdy jsem nikoho do ničeho nenutila, ať si lidé jedí a kupují, co uznají za vhodné. Ale poslouchat, jak si někdo stěžuje, že nemůže jíst zdravě, protože na to nemá peníze, mne rozčiluje. Nejvíce mi ale vadí lidé, kteří napadají zdravější styl kvůli finanční nákladnosti a vzápětí si koupí krabičku cigaret.

• Rozhovor vznikl ve spolupráci s webem Dlabeme zdravě: dlabemezdrave.cz

Katka

Přečtěte si další zajímavé články...

• Na Foodparádě jsme si parádně pošmákli
• Ochutnala jsem středověk a stálo to za to!
• Václav Binar: Čaj si zaslouží servírování ve skle