Jakou zeleninu a ovoce jíst ke konci zimy?
Dlouhá zima a mráz, málo světla a nejasné vyhlídky na příchod jara mohou u mnoha lidí způsobit úbytek energie a dobré nálady. Přirozenou cestou, jak načerpat sílu a udržet si dobré zdraví, je konzumace dostatečného množství ovoce a zeleniny. Na pultech supermarketů je jí sice dostatek, ale dovážené, mnohdy nezralé. Dobrou volbou je zaměřit se na ovoce či zeleninu, která vydrží skladování i přes zimní měsíce a vyrůstala v našich regionech, vodítkem může být značka Regionální potravina.
Místní zelenina a ovoce obsahuje méně chemikálií, protože se nemusí dopovat kvůli trvanlivosti na dalekých cestách. Navíc šetří životní prostředí díky uspořeným emisím CO2, které se vypouští do ovzduší při dovozu z jednoho místa kontinentu na druhý. Trend konzumace sezónní zeleniny, která byla vypěstována v našem mírném klimatickém pásmu, však není záležitost pouze posledních let. Naši předkové neměli k dispozici výdobytky globalizovaného světa a přirozeně konzumovali jen tu zeleninu a ovoce, kterou si vypěstovali, a přes zimu vydržela skladování.
Co ale jíst, abychom nemuseli omezit pestrost našeho jídelníčku a zároveň dodrželi doporučené denní množství vlákniny, které je 25 – 35 g? „Sezónní suroviny poskytují přirozené množství živin. Je dobré zaměřit se na to, co dozrálo přirozeně a v zimě doplnit to prosté, jako jsou jablka, hrušky, brambory, nebo třeba řepa, kvalitními potraviny z jiných zemí,“ říká specialista na výživu a zdravý životní styl Petr Havlíček. Z ovoce můžeme z našich zdrojů konzumovat i sušené plody - křížaly z jablek a hrušek, sušené švestky a meruňky, nebo 100% přírodní šťávy bez chemické konzervace. Ze zeleniny jde hlavně o kořenovou – mrkev, celer, pastinák, kořenovou petržel, ředkev či zmiňovanou červenou řepu, ale i další druhy: cibuli, česnek, růžičkovou kapustu, pórek, kedlubny či dýni Hokkaido.
Významným zdrojem vitamínu C i K je zelí, které má mnoho benefitů i v kysané podobě. Jde o levnou variantu dostupnou po celý rok. Mikroorganismy v kysaném zelí prospívají zažívacímu ústrojí a působí jako prevence proti některým druhům nádorových onemocnění (například rakovině tlustého střeva).
Značku Regionální potravina obdržela řada zelných produktů téměř v každém regionu, například Zelný salát s koprem od farmáře Davida Smetany, Červené kysané zelí Samir od Samir kysané zelí s.r.o. nebo Tuřanské kysané zelí ve slaném nálevu od Agro Brno – Tuřany a mnohé další.
Vitamíny a vlákninu z ovoce můžete doplnit ze 100% ovocných moštů bez konzervantů, barviv i sladidel, jež byly Regionální potravinou oceněny v každém druhém regionu. Vyzkoušejte například delikátní Lhenickou ovocnou šťávu jablko – jahoda nebo jablko – rakytník od Karla Gregory. Tradičním výrobcem kvalitních moštů je Moštovna Lažany, jejíž Hruškový mošt dostal také značku Regionální potravina. Ovoce z vlastních sadů zpracovává do 100% přírodní šťávy firma Vitaminátor.
Osvědčeným tipem pro posílení imunity je česnek. Ovšem najít ten český, který má daleko výraznější aroma než dovážený, je mnohdy stále ještě oříškem. Pan Jaroslav Crhák z Bořitova v Jihomoravském kraji se na stoupající poptávku dobře připravil a jeho Česnek z Bořitova je stále k dostání.
O Regionální potravině
Značka Regionální potravina patří do kampaně, kterou Ministerstvo zemědělství seznamuje spotřebitele s regionálními potravinami z jednotlivých krajů České republiky. Jejím smyslem je prosadit na našem trhu opravdu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny. Díky krátkým distribučním cestám jsou tyto potraviny čerstvější a chutnější. Čím blíže jsou ke spotřebiteli, tím méně je zatíženo životní prostředí při jejich dopravě. Velmi významným aspektem, proč dát přednost regionálním potravinám, je také podpora zaměstnanosti v regionech. Prosperující zemědělci, zpracovatelé i prodejci pak představují záruku udržení nebo dokonce rozšíření počtu pracovních míst. Celkově ocenění obdrželo 273 produktů: v roce 2010 bylo oceněno 71 výrobků, v roce 2011 ocenění dostalo 99 výrobků a v roce 2012 přibylo 103 nově oceněných.